Garmisch – Partenkirchen

Alpské lyžování

Když se řekne alpské lyžování, spousta českých turistů si určitě vybaví zasněžené alpské vrcholky v sousedním Rakousku nebo v tolik oblíbeném Itálii. Čeští milovníci sjezdového lyžování pak také často cestují do vzdálenější Francie, neboť její vysoko položené lyžařské terény v nemají v Evropě konkurenci. Někteří zcestovalí lyžaři by si pak možná ještě vybavili lyžování v malém Švýcarsku. To má určitě milovníkům alpského lyžování co nabídnout, ovšem z hlediska ceny a finančním náročnosti si může dovolit strávit zimní dovolenou v zemi helvétského kříže skutečně jen malé množství turistů. A to zejména ve srovnání s již zmiňovaným Rakouskem nebo Itálií.

Lyžování v Německu

Málokdo si však při myšlence na lyžování v Alpách vybaví Německo. To totiž není typickou alpskou zemí tak, jak si je čeští turisté vybavují. Alpské vrcholky totiž lemují pouze jižní hranici jinak rovinaté Německé spolkové republiky. A právě v těchto místech se nachází nejvyšší německý vrchol Zugspitze a též nejznámější německé zimní středisko Garmisch – Partenkirchen.

GaPa, jak se také někdy zkráceně této oblasti zimních sportů říká, je v Německu skutečným klenotem. Jde o nejvýše položené německé lyžařské centrum a kromě několika desítek kilometrů perfektních sjezdovek a krásných panoramat nabízí dokonce i lyžování na ledovci. O skutečnosti, že Garmisch – Partenkirchen je skutečně špičkovým lyžařským střediskem světových parametrů svědčí i pořadatelství Zimních olympijských her v roce 1936. Na sjezdovky do Garmisch – Partenkirchennu se pak pravidelně vrací i seriál Mistrovství světa ve sjezdovém lyžování.

Garmisch – Partenkirchen a Kitzbühel

Garmisch – Partenkirchen bývá někdy přirovnáván k rakouskému Kitzbühelu. Obě městečka jsou symbolem sjezdového lyžování a ve svých domovských zemích platí za kolébky zimních sportu. A podobně jako známá sjezdovka Streif na vrcholu Hahnenkamm je symbolem alpského lyžování v Rakousku, legendárním sjezdovka Kandahar je pak bezpochyby pojmem i mezi lyžaři, kteří se o dějiny sjezdového lyžování nijak zvlášť nezajímají.

Sjezdovky v GaPa

Celková délka sjezdovek v oblasti GaPa přesahuje 60 kilometrů. O dopravu lyžařů na zdejší svahy se stará flotila moderních lanovek. Ty mají celkovou kapacitu úctyhodných 32.000 pasažérů za hodinu. I v této veličině překonává Garmisch – Partenkirchen jakékoliv jiné zimní lyžařské středisko v Německu.

Garmisch Classic

Zdatnější a zkušenější lyžaři se budou obvykle pohybovat v oblasti nazývané Garmisch Classic. Ta se rozkládá přímo nad centrem městečka Garmisch – Partenkirchen v blízkosti hory Kreuzeck. Ta se šplhá do výšky 1.651 metrů nad mořem a většina zdejších sjezdovek je na lyžařských mapách označena červenou barvou. To znamená, že jde o technicky středně náročné sjezdovky a ani zkušení lyžaři se tady rozhodně nebudou nudit.

Právě v oblasti Garmisch Classic se nalézá i legendárním trať Kandahar, na níž se pravidelně pořádají závody v rámci mistrovství světa. V současnosti je Kandahar vlastně dvěma propletenými sjezdovkami, neboť pořadatelé lyžařských závodů byli nucení vybudovat dvě varianty podle toho, zda na sjezdovce měří své síly muži nebo ženy.

Hausberg a ledovec na Zugspitze

Méně zkušení jezdci a samozřejmě též rodiny s dětmi se pak často vydávají na blízký vrcholek Hausberg. Ten nemá tak sportovní raz jako nedaleký Garmisch Classic a většina zdejších sjezdovek je pohodových, modře značených. Třetím lyžařským areálem je pak oblast Zugspitze, která se rozkládá přímo na ledovci pod vrcholem nejvyšší německé hory. Hlavně méně zdatní lyžaři se tady dosytosti užijí široké zasněžené pláně a v neposlední řadě i jedinečné výhledy po okolí.

Ceny jsou tady vcelku příznivé a je jen škoda, že moc českých turistů si pro strávení své zimní dovolené německá lyžařská střediska včetně GaPa nevybírá příliš často. Přitom svou infrastrukturou a kvalitou sjezdovek mohou směle konkurovat i těm nejlepším lyžařským resortům v Rakousku, Itálii i Francii. Jedinou nevýhodou jihu Německa je poměrně malá nadmořská výška. Obvykle se tady nedá lyžovat ani brzy na podzim a ani s přicházejícím jarem. Výjimku tvoří samozřejmě ledovec na hoře Zugspitze, který je otevřen již od brzkého podzimu a svůj provoz ukončuje až pozdě na jaře.